Mauremys rivulata

čeleď Geoemydidae

rod Mauremys

Želva tmavobřichá dorůstá délky do 25 centimetrů. Krynýř je plochý, uprostřed s kýlem, který je na rozdíl od želvy bahenní nápadný i v dospělosti. Zbarvení je hnědé až olivově zelené, břicho obvykle nažloutlé až černé.

Nápadným rozlišovacím znakem jsou žluté proužky na krku. Od želvy bahenní se dále liší větší délkou mediální hrany (táhnoucí se podélně středem plastronu) předposledních břišních štítků oproti posledním.

Jako u všech želv lze pohlaví rozpoznat podle tvaru plastronu, který je u samců konvexní a umožňuje tak lepší stabilitu na hřbetě samice při páření.

Areál želvy tmavobřiché sahá z Balkánského poloostrova přes jižní Turecko do Izraele a západní Sýrie.

V oblastech výskytu je želva tmavobřichá spolu s užovkami rodu Natrix a zelenými skokany typickým obyvatelem různých typů sladkých vod od bažin přes rybníky, jezera a řeky po zavlažovací kanály a vysychající potůčky ve středních polohách.

Na rozdíl od želvy bahenní snese dočasné vyschnutí obývaných vod a nejsušší část roku může strávit skryta v úkrytech pod kameny a kořeny. V severních částech areálu přezimuje. Páření probíhá od podzimu do jara a samice poté zahrabou na břehu 5-10 vajec.

Dospělí jedinci jsou všežraví, mláďata dávají přednost živočišné potravě. Želvy lze nejčastěji pozorovat při vyhřívání na kamenech nebo padlých kmenech, odkud při vyrušení rychle prchají pod vodu. Pokud je želva chycena, vylučuje nepříjemně páchnoucí sekret po stranách krunýře.